Otázky normy jsou jednou z hlavních priorit výzkumu v oblasti Holterova monitorování (HM). Provedli jsme 24hodinovou HM u 120 zdravých dětí ve věku 0 až 15 let (M 8,2±5,3), rovnoměrně rozdělených mezi chlapce a dívky.
Normální parametry srdeční frekvence během HM u kojenců jsou uvedeny v tabulce 1.
Období dne
Probuzení
Denní spánek
Noční spánek
Průměrně denně
Hodnoty srdeční frekvence u dětí starších 3 let jsou uvedeny v tabulce 2. Minimální hodnoty srdeční frekvence (na základě výpočtu 5 po sobě jdoucích intervalů RR): u novorozenců do 70 tepů/min; 1 měsíc – 1 rok
Průměrná denní tepová frekvence
Průměrná denní tepová frekvence
Průměrná denní tepová frekvence
12 – 15 let
Průměrná denní tepová frekvence
Za projev ischemie při HM je doporučeno považovat elevaci nebo posun ST segmentu >0,1 mV, zaznamenanou minimálně 1 minutu. Podle výsledků našich studií byla maximální elevace ST segmentu +4 mm pozorována u 5–25 % zdravých dětí v různých věkových skupinách. Maximální trvání QT intervalu (bez ohledu na srdeční frekvenci) bylo: 0-1 rok
Při HM u zdravých dětí je supraventrikulární extrasystola zaznamenána v 8,6–51 %. Frekvence arytmií nepřesáhla 20 extrasystol za hodinu. Klinický význam izolovaných supraventrikulárních extrasystol závisí na přítomnosti doprovodných onemocnění a/nebo organického srdečního onemocnění. Při jejich absenci je prognóza příznivá a vzácná supraventrikulární extrasystola během HM nevyžaduje speciální antiarytmickou léčbu k jejímu odstranění. V naší studii bylo ze 14 dětí s identifikovanými arytmiemi sledováno 7 (po dobu 5 až 10 let) a dále 12 dětí z různých věkových a genderových skupin bez zjištěných poruch rytmu. Ze 7 dětí s arytmií byl rozvoj nespecifických patologických stavů (kardialgie, vegetativní dystonie, skolióza, myopie, obezita aj.) zaznamenán u 71,4 % oproti 33,3 % ve skupině dětí bez arytmií během HM.
U zdravých dětí je komorová extrasystola při HM zaznamenána ve všech věkových skupinách: od 6 do 57 %. Ve vyšších věkových skupinách je zpravidla častěji zaznamenávána komorová extrasystola (Brodsky M. 1977). Klinický význam izolovaných komorových extrasystol během HM u zdravých dětí, bez projevů organické srdeční choroby, je stejný jako u supraventrikulárních extrasystol. Výrazně se však zvyšuje v přítomnosti řady onemocnění a stavů spojených s vysokým rizikem rozvoje život ohrožujících arytmií a náhlé smrti.
U všech zdravých dětí jsou při HM detekovány krátké rytmické pauzy, bez EKG známek sinoatriálního bloku nebo zástavy sinusového uzlu. Maximální trvání těchto přestávek v různých věkových skupinách zdravých dětí je uvedeno níže: děti do 1 roku – ne více než 1100 ms; děti do 3 let – ne více než 1200 ms; děti od 3 do 10 let – ne více než 1300 ms; děti od 10 do 16 let – ne více než 1500 ms; starší 16 let – ne více než 1750 ms. AV blokáda I. stupně je zaznamenána u 10–22 % zdravých dětí, převážně v noci.
Hlavními ukazateli „normálního“ denního EKG u dětí jsou tedy:
Detekce izolovaných supraventrikulárních a komorových extrasystol, nočních období AV blokády 1. stupně během HM nevyžaduje u „prakticky“ zdravých dětí další vyšetření a/nebo specifickou antiarytmickou terapii, ale je časným (preklinickým) projevem rizika rozvoje funkčních kardiopatií a nespecifických autonomních dysfunkcí. Detekce složitějších poruch srdečního rytmu vyžaduje další vyšetření k vyloučení organického poškození srdce a složitějších typů arytmií.